Historie výpočetní techniky I
ruka s pěti prsty základní výpočetní nástroj lidstva abakus rozšířená početní pomůckajde o tabulku (např. hliněná destička) rozdělenou na sloupcesloužila ke sčítání, odčítání, násobení i dělení sčot počítadlo hojně užívané ruskými obchodníkyu sovětských okupantů bylo možné vidět v provozu až do roku 1989 na území České republiky 1645 Blaise Pascal sestrojil pro svého otce první mechanický samočinný počítací stroj, který uměl sčítat, odčítat, násobit a dělit. 1804 - děrný štítek Francouz Josef Maria Jacquard vynalezl samočinný stav pro tkaní vzorů látek. Program tkaní byl vyznačen otvory v kartách, které udávali vzorek látky. Později se z těchto karet vyvinuly děrné štítky, což byla nejstarší a nejprimitivnější technologie uchovávání dat ve výpočetní technice (vnější paměť). 1833 Anglický matematik Charles Babbage popsal plně automatizovaný univerzální počítací stroj, který měl tyto části:
- paměť
- továrna
- řídící zařízení
1890 Americký statistik Herman Holerit úspěšně vyzkoušel stroje na děrné štítky, pro sčítání obyvatelstva v USA. 1936 A. M. Turing propracoval matematickou teorii samočinných počítacích strojů (tzv. Turingovy stroje). John von Neuman teorie kódování veškerých informací do dvojkové soustavy schéma počítače:
- vstup
- vnitřní paměť
- řadič
- operační jednotka
- výstup
Obrázek 1 (schéma počítače podle Neumana)
- Řadič dá povel vstupnímu zařízení, pro vstup informací.
- Informace ze vstupu přejdou do hlavní paměti.
- Vstupní jednotka ohlásí řadiči ukončení přenosu vstupních dat.
- Řadič vyvolá z vnitřní paměti první instrukci programu.
- Instrukce se přesune z paměti do řadiče.
- Podle kódu operace v instrukci zašle řadič operační jednotce informaci o tom jakou operaci bude vykonávat.
- Operandy se přesunou z paměti do operační jednotky.
- Operační jednotka vykoná operaci a výsledek hlásí řadiči.
- Výsledek operace se přesune z operační jednotky do hlavní paměti.
- Řadič dá povel k výstupu výsledku na výstupní zařazení.
- Přenos výsledku z hlavní paměti na výstup.