Historie výpočetní techniky I

ruka s pěti prsty základní výpočetní nástroj lidstva
abakus rozšířená početní pomůckajde o tabulku (např. hliněná destička) rozdělenou na sloupcesloužila ke sčítání, odčítání, násobení i dělení
sčot počítadlo hojně užívané ruskými obchodníkyu sovětských okupantů bylo možné vidět v provozu až do roku 1989 na území České republiky
1645 Blaise Pascal sestrojil pro svého otce první mechanický samočinný počítací stroj, který uměl sčítat, odčítat, násobit a dělit.
1804 - děrný štítek Francouz Josef Maria Jacquard vynalezl samočinný stav pro tkaní vzorů látek. Program tkaní byl vyznačen otvory v kartách, které udávali vzorek látky. Později se z těchto karet vyvinuly děrné štítky, což byla nejstarší a nejprimitivnější technologie uchovávání dat ve výpočetní technice (vnější paměť).
1833 Anglický matematik Charles Babbage popsal plně automatizovaný univerzální počítací stroj, který měl tyto části:
  1. paměť
  2. továrna
  3. řídící zařízení
1890 Americký statistik Herman Holerit úspěšně vyzkoušel stroje na děrné štítky, pro sčítání obyvatelstva v USA.
1936 A. M. Turing propracoval matematickou teorii samočinných počítacích strojů (tzv. Turingovy stroje).
John von Neuman teorie kódování veškerých informací do dvojkové soustavy schéma počítače:
  1. vstup
  2. vnitřní paměť
  3. řadič
  4. operační jednotka
  5. výstup

OBR1.  schema pocitace podle Neumana
Obrázek 1 (schéma počítače podle Neumana)

  1. Řadič dá povel vstupnímu zařízení, pro vstup informací.
  2. Informace ze vstupu přejdou do hlavní paměti.
  3. Vstupní jednotka ohlásí řadiči ukončení přenosu vstupních dat.
  4. Řadič vyvolá z vnitřní paměti první instrukci programu.
  5. Instrukce se přesune z paměti do řadiče.
  6. Podle kódu operace v instrukci zašle řadič operační jednotce informaci o tom jakou operaci bude vykonávat.
  7. Operandy se přesunou z paměti do operační jednotky.
  8. Operační jednotka vykoná operaci a výsledek hlásí řadiči.
  9. Výsledek operace se přesune z operační jednotky do hlavní paměti.
  10. Řadič dá povel k výstupu výsledku na výstupní zařazení.
  11. Přenos výsledku z hlavní paměti na výstup.